Česko na křižovatce. Do diskuze, kudy se vydat, přispěl i Radek Zbořil
Upozornit na dlouhodobé problémy, jež brzdí českou ekonomiku a identifikovat hrozby i příležitosti bylo cílem konference Česko na křižovatce, která se uskutečnila 16. dubna v Praze za účasti politiků, podnikatelských a zaměstnavatelských organizací. V programovém bloku zaměřeném na výzkum, vývoj a inovace vystoupil fyzikální chemik Radek Zbořil z CATRIN Univerzity Palackého. Kromě zhodnocení stávajícího stavu přišel i s návrhy na jeho řešení.
V diskuzním panelu, jehož se účastnil také náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Jonák a předsedkyně Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR Eva Karásková, zmiňoval profesor Zbořil tzv. Evropský paradox. Ten spočívá v tom, že EU je sice globálním lídrem v oblasti vědecké produkce, kdy produkuje téměř čtvrtinu všech vysoce kvalitních vědeckých publikací, ale stále zaostává ve valorizaci těchto výsledků a v jejich přenosu do praxe.
„Ten problém má kvantitativní i kvalitativní rozměr. Pokud se podíváme na země, které nejvíce investují do vědy a výzkumu, například Izrael, Jižní Korea, USA či Japonsko, jsou to současně jednoznační lídři v oblasti transferu technologií a valorizace výsledků vědy a výzkumu. Všechny výše uvedené země investují do vědy a výzkumu přes tři procenta HDP, Izrael dokonce přes pět procent. Česká republika je s 1,8 procenta dokonce pod průměrem evropské sedmadvacítky, který činí 2,2 procenta,“ uvedl Zbořil.
Na druhé straně je ale potřeba připomenout, že v ČR se od roku 2007 výrazně zainvestovalo do všech klíčových pilířů nutných pro realizaci špičkového výzkumu a transferu technologií. Vznikla unikátní infrastruktura v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), výrazné podpoře se těšilo vzdělávání i excelence ve vědě díky operačním programům Výzkum, vývoj a vzdělávání nebo Jan Amos Komenský, Technologická agentura ČR značně podpořila transfer technologií programy Center kompetence a Národních center kompetence.
„Přesto ve valorizaci výzkumu výrazně zaostáváme za většinou evropských zemí a naplňujeme evropský paradox. Pokud se podíváme na podíl příjmů univerzit a ústavů Akademie věd ČR z neveřejných zdrojů, jsme na chvostu evropského žebříčku, a to rozhodně neodpovídá celkové kvalitě výzkumu, ani investicím do této oblasti. Například příjmy všech veřejných vysokých škol v ČR ze smluvního výzkumu byly v roce 2023 okolo jedné miliardy korun, zatímco Fraunhofer Gesellschaft měl příjem okolo tří miliard eur, tedy o téměř dva řády vyšší,“ upozornil Zbořil.
Jednou z příčin je podle něj fragmentace vědy a výzkumu v České republice, kde máme přes 50 ústavů Akademie věd ČR a 26 veřejných vysokých škol. Oproti tomu Izrael se stejným počtem obyvatel má pouze devět univerzit, které se zaměřují na výzkum a vývoj a generují obrovské příjmy z komercializace. Izrael navíc našel cestu, jak překonat známé „údolí smrti“ v oblasti transferu technologií, přičemž se soustředil především na komercializaci excelentních výsledků VaV.
„Jak jsem uvedl na konferenci, vidím tři klíčové nástroje, které by mohly vést ke zlepšení situace. Prvním z nich je vznik platformy, která by podpořila disruptivní inovace v českém firemním a výzkumném prostředí s předpokládaným simultánním vkladem státu a firem do výzkumu a vývoje. Mohla by to být alternativa k programům TA ČR a MPO. Do českého systému podpory VaV by se tak dostala klasická tržní kompetice, kdy si firma pečlivě vybírá, s kým a proč chce inovovat, a „do koho“ chce vkládat výraznou část svého kapitálu s vysokou mírou rizika. Stát současně tyto klíčové inovace podpoří a sníží míru rizikového kapitálu, který musí vložit firemní sektor. Právě podpora inovací v takzvaném třetím pilíři, tedy inovací s nejvyšší přidanou hodnotou, které jsou schopny zásadně měnit či dokonce vytvářet nové trhy, je podle mě naprosto nezbytná,“ zdůraznil Zbořil Podle něj sice tyto inovace nesou nejvyšší míru rizika, ale je nutné směřovat k tomu, aby úspěchy typu vývoje antivirálních látek v Ústavu organické chemie a biochemie byly příkladem dobré praxe, nikoliv naprostou výjimkou.
Za druhý nástroj považuje podporu vzniku profesionálních společností zaměřených na komercializaci VaV, kdy transfer technologií provádějí lidé, kteří mu skutečně rozumí. „Univerzity i ústavy AV ČR se musí naučit tuto službu nakupovat a přiznat si, že jejich vlastní jednotky, většinou tzv. vědecko-technické parky, tuto službu neumí. Mnohonásobně se jim to vrátí a pomůže to valorizaci výzkumu v České republice,“ doplnil Zbořil. Posledním nástrojem je podle něj systém daňových úlev a pobídek pro firmy realizující výzkum a vývoj.
Konferenci zahájil premiér Petr Fiala diskuzí s podnikateli o pozici Česka v evropské ekonomice a opatřeních vlády. Nechyběli ani ministři vlády, prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj a další významní aktéři veřejné i soukromé sféry. Více informací je dostupných na https://www.ceskonakrizovatce.cz/.
Zdroj fotografií: Hospodářská komora České republiky
