I díky úspěchům v CATRIN získal mladý vědec pozici na Univerzitě v Oxfordu

Na Univerzitu v Oxfordu nastupuje v těchto dnech na pozici postdoka Benjamin Mallada Faes, který již během svého magisterského i doktorského studia působil v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů a následně v CATRIN a podílel se na převratných vědeckých objevech. Na prestižní univerzitě ve Velké Británii bude působit jako výzkumný pracovník v oboru biochemie a biofyzika.

„Rozhodl jsem se přihlásit na tuto pozici kvůli mé dosavadní spolupráci se skupinou Stephana Rauschenbacha, kde jsem absolvoval výzkumný pobyt v listopadu a prosinci 2021. Máme několik společných projektů zaměřených na vizualizaci glykanů (sacharidů) s atomovou přesností. Nabídli mi v této práci pokračovat s využití podobného mikroskopu se skenující sondou, jaký máme v CATRIN-RCPTM,“ uvedl Mallada, která bude na Univerzitě v Oxfordu působit v Kavli Institute for Nanoscience Discovery ve skupině Westona Struwe a spolupracovat bude i s týmem Stephana Rauschenbacha, jenž se zabývá interdisciplinárním výzkumem spojujícím fyziku, chemii a biochemii pro pochopení a využití nanosystémů na molekulární úrovni.

„Budu se podílet na vývoji špičkového zařízení pro depozici iontového paprsku pomocí elektrospreje v kombinaci s nedávno instalovaným mikroskopem se skenující sondou. Naším cílem je depozice křehkých glykanů, proteinů a molekul, které je obtížné zvládnout jinými metodami,“ objasnil Mallada Faes.

Na svém kontě již má velké úspěchy při měření rozložení náboje jednotlivých atomů a molekul se subatomárním a submolekulárním rozlišením i publikace v nejprestižnějších časopisech včetně Science a Nature Communicastions. Spolu s kolegy experimentálně potvrdili existenci nerovnoměrného rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, takzvanou sigma-díru. To jim mimo jiné vyneslo i Cenu Wernera von Siemense za rok 2021. Možnosti zobrazovacích technik posunuli rovněž při potvrzení existence takzvané pí-díry.

„Dále jsem se podílel na syntéze nových uhlíkových sloučenin na povrchu, jako jsou polymery s kovovými a magnetickými vlastnostmi. V současné době mě velmi zajímá použití nové techniky nazvané depozice iontového paprsku pomocí elektrospreje k depozici molekul v ultravysokém vakuu. Tato metoda nám umožňuje pracovat s molekulami, které mohou existovat pouze v kapalných rozpouštědlech nebo jsou příliš křehké na sublimaci z pevného stavu,“ uzavřel Mallada, který věří, že s CATRIN bude spolupracovat i nadále.

V CATRIN se jedná o další úspěch mladých vědců, kteří v Olomouci získali vědecké ostruhy a pokračují ve svém rozvoji na špičkových zahraničních univerzitách. V minulosti již čerství doktorandi přešli například na Univerzitu v Cambridge nebo na Institut Karolinska ve Švédsku.