Ivo Frébort se v Bruselu zasazoval o změnu legislativy u nových genomických technik

Už 24. ledna bude Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu hlasovat o legislativním návrhu týkajícím se nových genomických technik (NGTs). Pro objasnění některých zbývajících otázek i odstranění zbytečných obav se proto minulý týden uskutečnilo setkání, které hostili europoslanci Michaela Šojdrová, Juozas Olekas a Veronika Vrecionová. Expertním hlasem velmi výrazně přispěl vedoucí CATRIN-CRH a viceprezident Evropské biotechnologické federace Ivo Frébort, který se problematikou zabývá dlouhodobě.

Zhruba stovce účastníků setkání, na jehož organizaci se podílely organizace Re-Imagine Europa a EU-SAGE, objasnil biotechnolog Frébort mimo jiné rozdíly mezi NGTs, GMO a konvenčním šlechtěním.

„Setkání bylo velmi užitečné. Je velmi důležité, aby o potenciálu nových genomických technik pro šlechtění plodin a udržitelné zemědělství měli pravdivé informace lidé ve všech členských státech EU a také politici, kteří ve věci budou nyní rozhodovat. Legislativní změna je velmi potřebná, neboť bez nových genomických technik se neobejdeme při šlechtění plodin s vyššími výnosy a větší odolností vůči klimatickým změnám či patogenům. Pouze tak dokážeme udržet konkurenceschopnost evropského zemědělství, ale například i pokrok ve vědě a výzkumu při vývoji nových biotechnologií,“ uvedl Frébort.

V odborném diskusním panelu kromě něj vystoupila například také manažerka pro šlechtění rostlin a propagaci inovací v Euroseeds Petra Jorasch, která vysvětlovala důležitost právního rámce pro využívání NGTs malými a středními firmami ve šlechtění. Pekka Pesonen, generální tajemník COPA COGECA, poznamenal, že Evropská unie by měla pokračovat v cestě k tomu, aby se stala vzorem pro inovace. Podle majitelky společnosti RootConsult Dorrit Andersen jsou nové a odolnější odrůdy nezbytné pro to, aby i ekologičtí farmáři zůstali konkurenceschopní. Prezident Evropské rady mladých farmářů (CEJA) Peter Meedendorp zdůraznil, že mladí farmáři vítají návrh na úpravu legislativy.

Rozhodnutí Evropského soudního dvora z 25. července 2018 vykládá platnou legislativu tak, že všechny organismy připravené moderními postupy editování genomu spadají do kategorie GMO, a tudíž podléhají velmi přísné regulaci. Podle odborníků je tento stav v rozporu se současnými vědeckými poznatky a blokuje rozvoj bioekonomiky neboli cirkulární ekonomiky, která je založena na využívání obnovitelných biologických zdrojů a přeměně těchto zdrojů včetně vznikajícího odpadu na produkty s přidanou hodnotou, jako jsou potraviny, krmiva, biologické produkty a energie. To vše za použití metod šetrných k přírodě, bez dalšího zatěžování životního prostředí a narušování biodiverzity. Nový návrh by měl aktualizovat zastaralou legislativu a umožnit využití NGTs podobně jako je tomu již v řadě jiných zemí ve světě.