Je mnoho důvodů, proč Evropa musí přijmout nové genomické techniky u rostlin - Catrin

Je mnoho důvodů, proč Evropa musí přijmout nové genomické techniky u rostlin

Jeffrey A. Cole je mikrobiální fyziolog, který část své profesní kariéry spojil s Evropskou biotechnologickou federací, od ledna 2021 jako její prezident. Biotechnologie považuje za klíčový nástroj pro zajištění udržitelného zemědělství či biodiverzity.

Mohl byste stručně představit EFB?
Evropská biotechnologická federace je evropská nezisková organizace sdružující národní biotechnologické asociace, učené společnosti, univerzity, vědecké ústavy, firmy a jednotlivce zabývající se biotechnologiemi. Našim primárním cílem je propagovat biotechnologie napříč Evropou, ale i za jejími hranicemi. Jako nezávislý „hlas biotechnologií v Evropě“ se EFB snaží propagovat bezpečné a udržitelné využití základního výzkumu a inovací v přírodních vědách a současně poskytovat fórum pro interdisciplinární a mezinárodní spolupráci. Máme více než 25 tisíc členů z celého světa. Jejich klíčové aktivity se zaměřují na rostliny, potraviny, zemědělství a environmentální biotechnologie na jedné straně a biofarmaceutika, zdravotnictví či rezistenci vůči antibiotikům na straně druhé. Fyziologie a genomika mikroorganismů ovlivňují mnoho aspektů biotechnologií, zatímco „bílá“ témata zahrnují biomateriály, bioinženýrství a syntetickou biologii.

Jakým hlavním výzvám aktuálně čelíte?
Je jich řada. Především musíme přesvědčit Evropu, v neposlední řadě Evropskou komisi, aby své předpisy zakládala na vědeckých důkazech, nikoli na předsudcích. Veřejnosti musíme ukázat, že technologie poskytují prostředky k dosažení udržitelné produkce potravin, která je v naprostém souladu s cíli ekologického hnutí, i ke zmírnění ztráty biologické rozmanitosti v důsledku změny klimatu. Důležitým úkolem je také odstranění kulturní propasti mezi akademickým výzkumem a aplikacemi bioprocesů. Abychom mohli dosáhnout svých cílů, je pro nás zásadní dostatečné financování. Federace je do značné míry závislá na třech hlavních zdrojích: institucionálních členských příspěvcích, příjmech z licenčních poplatků za naše dva časopisy, New Biotechnology a Bioeconomy Journal, a na příjmech plynoucích z poskytování administrativní podpory divizím pořádajícím vědecké konference. Covid-19 způsobil velkou ztrátu příjmů, které se jen pomalu daří obnovovat díky velkému úsilí našeho malého, obětavého týmu zaměstnanců v ústřední kanceláři EFB v Barceloně.

Autor: CATRIN Archiv

Vědci z CRH, nynější součásti CATRIN, s EFB spolupracují již řadu let. Jak hodnotíte tuto spolupráci?
V určitém období EFB v různé míře podporovalo 14 národních společností, které se staly našimi regionálními pobočkami (RBO). RBO v Polsku, Francii a Velké Británii zůstávají aktivními členy, ale nejsilnější polupráce je s RBO ve Španělsku, Francii a České republice. CRH, nyní CATRIN, hraje klíčovou roli v rostoucím úspěchu EFB, přičemž Ivo Frébort je jeden z našich viceprezidentů a spolu s Michaelou Holecovou jsou členy výkonné rady EFB. Od vzniku CATRIN se tato RBO stala sídlem divize EFB pro rostliny, zemědělství a potraviny s postupně se rozšiřujícím rozsahem činností. Mezi příklady nových iniciativ patří setkání Zdravá půda, které se bude konat v září 2023 ve švýcarském Muttenzi, a zásadní příspěvky do diskuze o využívání nových genetických technik v Evropě ve prospěch společnosti.

Kde vidíte další možnosti pro rozvoj spolupráce a prohlubování kontaktů?
V celé Evropě jsou akademičtí mikrobiologové, chemici a fyzici podporováni silnými národními a mezinárodními organizacemi, jako jsou Mikrobiologická společnost, Federace evropských mikrobiologických společností a Královská chemická společnost. Je překvapivé, že podobným potřebám rostlinných fyziologů a genetiků neslouží žádná paralelní evropská organizace. Tato mezera ještě prohlubuje propast mezi významnými spolupracemi mezi akademiky a představiteli průmyslu v USA nebo Číně ve srovnání s Evropou. EFB není národní společností, ale mezinárodní federací, která se věnuje rozvoji mezinárodní spolupráce napříč oběma vědními obory a mezi výzkumem a jeho průmyslovým využitím. Divize EFB pro rostliny, zemědělství a potraviny nabízí obrovský prostor pro prohloubení této spolupráce, zejména prostřednictvím organizace vědeckých setkání a tvorby důkazů jako základu pro stanoviska, jimiž se bude řídit budoucí evropská legislativa.

Jedním z viditelných výsledků spolupráce je konference G4G pořádaná v Olomouci jednou za dva roky. Poslední z nich se uskutečnila letos. Jak ji hodnotíte?
Konference G4G vždy zahrnuje průlomové vědecké poznatky od špičkových vědeckých týmů z celého světa a letošní setkání nebylo výjimkou. Účastníci ocenili zejména rozšířené možnosti navázání nové spolupráce. Zavedení bleskových posterových prezentací bylo nepochybně oceňovanou novinkou, která přesvědčila i ty, kteří byli dříve skeptičtí k velmi krátkým přednáškám začínajících vědců.

Jednou z důležitých oblastí, ve kterých se EFB angažuje, je změna legislativy EU týkající se moderních metod úprav genomu rostlin. Proč voláte po této změně?
Existuje mnoho důvodů, proč Evropa musí přijmout nové genomické techniky u rostlin (NGT). Největší současnou hrozbou pro civilizaci je globální oteplování, které ohrožuje zejména potravinovou bezpečnost. Následující příklady jsou jen několika z mnoha způsobů, jak mohou NGT pomoci zvrátit globální oteplování a jeho důsledky pro výživu světa. Při přepravě potravin po Evropě a dokonce i po celém světě vzniká značné množství oxidu uhličitého. Fazole, chřest a různé druhy ovoce se dovážejí letecky z Asie, Jižní Ameriky a Afriky. NGT nabízí způsoby, jak produkovat více plodin na místě, kde se spotřebovávají, a to buď na poli, nebo v uzavřeném prostředí. Lokální produkce potravin je přítelem, nikoli nepřítelem zeleného hnutí. Stejný argument platí i pro ekologické zemědělství, které bez uplatnění NGT nemůže pokrýt zvýšenou produkci potravin potřebnou k nasycení desetimiliardového světa. Velkou hrozbou pro zemědělství je sucho. Jak již ukázaly nové kmeny obilovin vyvinuté v CRH, NGT může poskytnout kmeny rostlin odolné vůči suchu, které jsou bezpečné pro potravinářské využití a nepředstavují hrozbu pro životní prostředí. Zatímco současné předpisy v Evropě nám brání využívat výhod těchto rostlinných kmenů, jiné země s větší prozíravostí zajišťují velkou produkci potravin s využitím odrůd rostlin vyvinutých NGT a následně produkty vyvážejí, aby uspokojily poptávku v Evropě. Tato krátkozraká evropská politika nejenže zhoršuje globální oteplování, ale také vyváží zaměstnanost na jiné kontinenty. Je smutné, že většina Evropy se stále staví protivědecky podloženému vývoji nových rostlinných odrůd. Snaha přesvědčit širokou veřejnost, aby se zbavila předsudků a nevěřila falešným zprávám, stále nenese ovoce.

Prof. Jeffrey A. Cole, Ph.D., (* 1942)
Profesor Cole je mikrobiální fyziolog, působí jako emeritní profesor na Univerzitě v Birminghamu a od roku 2021 je prezidentem Evropské biotechnologické federace (EFB). Je členem Vědecké rady CATRIN. Centrem jeho odborného zájmu jsou adaptace bakterií na nedostatek či nadbytek kyslíku. V poslední době se zaměřil na mechanismus, jímž se střevní bakterie chrání před oxidem dusnatým. Spolupracuje rovněž na projektech, které studují způsoby, jakými bakterie přežívají lidskou imunitní reakci, a jejich roli při rakovině žaludku.

Autor
Martina Šaradínová
23. ledna 2023