Sanja Ćavar Zeljković: Být vědkyní mě dělá nejšťastnější

Začalo to před více než osmi lety rostlinnými hormony strigolaktony a pokračuje to dosud. Právě možnost studovat nejmladší skupinu fytohormonů, které například regulují růst a větvení výhonků či kořenů nebo stojí za klíčením semen, přivedla Sanju Ćavar Zeljković před osmi lety do Olomouce. Absolventka doktorského studia na Univerzitě v Lublani, která působila na Univerzitě v Sarajevu v oboru organické chemie, totiž více než po výuce toužila po vědě. Té se nyní věnuje v CATRIN ve skupině Fytochemie.

„Podařilo se mi propojit organickou chemii a fytochemii při práci na strigolaktonech a postupně jsem výzkum rozšířila o další rostlinné metabolity. Většinou pracuji na vývoji a optimalizaci metod kapalinové a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií pro identifikaci sledovaných molekul. V současné době úzce spolupracuji s kolegy ze skupiny Fenotypizace,“ prozradila vědkyně, která se může pochlubit řadou článků v kvalitních impaktovaných časopisech i publikačními úspěchy svých studentů. „Práce se studenty mě baví, ale nejraději jsem v laboratoři a spolu s kolegy vyvíjíme nebo optimalizujeme metody používané v biochemii rostlin. Zjistila jsem, že být vědkyní mě dělá nejšťastnější,“ doplnila. Čerpat může i ze svých zahraničních kontaktů. Kromě trvalé spolupráce s univerzitami v Sarajevu a Lublani navázala při výzkumných stážích kooperaci s kolegy v Polsku či Nizozemí. V roce 2014 strávila čtyři měsíce na Radboud University Nijmegen. Pracovala tam ve skupině profesora Zwanenburga, jednoho z předních odborníků na výzkum strigolaktonů. Spolupráce přinesla několik vysoce citovaných článků.

V Olomouci má podle svých slov vše, co potřebuje. Chybí jí jen širší rodina. „Nevím, jak dlouho tu zůstanu, ale žiji tady ráda. Olomouc považuji za bezpečné a k dětem přátelské město,“ uzavřela badatelka, která současně působí i v olomouckém pracovišti Výzkumného ústavu rostlinné výroby.