Tomáš Malina hlídá bezpečné použití nanomateriálů - Catrin

Tomáš Malina hlídá bezpečné použití nanomateriálů

Absolvoval magisterský obor Molekulární a buněčná biologie, už během studia ho ale zaujal i nanosvět. Oba zájmy proto Tomáš Malina propojil při výzkumu interakcí uhlíkových nanomateriálů s buněčnými liniemi, což je zásadní faktor při zvažování jejich vhodných aplikací například v biomedicíně či životním prostředí. Mladý vědec mimo jiné zjišťuje, zda tyto materiály nemohou škodit lidským buňkám nebo organismům v přírodě. Problematice se věnoval i během své čtyřměsíční stáže ve švýcarském vědeckém centru EMPA v laboratoři  Petera Wicka.

„Cílem mého pobytu bylo otestovat akutní toxicitu našich derivátů grafenu – kyanografenu a grafenové kyseliny v pokročilém endoteliálním buněčném modelu, který mají v tamním výzkumném centru k dispozici. Model se skládal z buněk imunitního systému a endoteliálních buněk, čímž jsme napodobili podmínky krevního řečiště po nitrožilní aplikaci materiálů. Ačkoliv jsem výzkum ještě zcela nedokončil, zatím se podařilo potvrdit,  že ani jeden ze sledovaných materiálů nezpůsobuje v daném modelu žádný škodlivý efekt. Navíc oba svými vlastnostmi překonávají nejvyužívanější derivát grafenu – grafen oxid, což je skvělá zpráva,“ prozradil Tomáš. Stáž na špičkovém zahraničním pracovišti si pochvaluje i z dalších důvodů.  „Je velmi užitečné vidět, jak se dělá věda i jinde. Zatímco v CATRIN se toxicitě nanomateriálů věnuje jedna laboratoř, v Sankt Gallenu to bylo celé centrum. Rozdíl ve vybavení byl tedy velký. Naučil jsem se tam nové věci a získal nové dovednosti, takže myslím, že nyní dokážu pracovat lépe,“ doplnil.

Kromě dokončování disertační práce pokračuje ve výzkumu, mimo jiné i ve spolupráci s brněnským Botanickým ústavem AV ČR, zaměřeném na environmentální toxicitu. V minulosti jej zúročil dvěma publikacemi v časopisech Carbon a Journal of Hazardous Materials, třetí článek je v recenzním řízení. V nich autoři potvrdili, že jednobuněčné organismy vyskytující se ve vodě si s přítomností chemicky upraveného grafenu dokáží poradit a nejsou jím fatálně ohroženy. Totéž následně vědci doložili i u vyšších organismů ve vodním prostředí, konkrétně u korýšů. „To mě na vědě baví nejvíc. Když člověk stanoví nějakou hypotézu a podaří se mu ji opakovaně potvrdit. Po ukončení doktorátu bych rád odjel na postdoc pobyt v zahraničí, ale pak bych určitě rád pokračoval v CATRIN. Máme tu spoustu nápadů, čemu se věnovat. Myslím, že jsme si vytyčili správný směr. A nerad bych taky přišel  o kontakty na spolupracující partnery, které jsem tu měl možnost získat,“ uzavřel Tomáš. 


Autor
Martina Šaradínová
15. června 2021